Znáte tu euforii, co zažijete, když objevíte opravdový poklad. A tím lépe, když je to poklad v podobě hudební. Naposledy se mi toto stalo, když jsem náhodou narazila na Baths. Je to napůl ambientní záležitost oplývající neuvěřitelnou líbivostí. Baths se sestává jen z jednoho člověka - kozlíka šikuly Willa Wiesenfelda, což je snad nějaký hudební X-man či co, jinak si to nedovedu vysvětlit. Mou první zkušeností s Baths byl song Animals, který jsem dlouho nemohla opustit, ale po čase mi od něj odpomohla Lovely Bloodflow (a později Hall, ale o té jindy)(všechny z jeho benjamínka Cerulean)(-mám ho naposlouchané o přesně 78,341% víc, než v pořadí druhé Pop Music/False B-Sides), kterou vám tu vnutím. (A ano, vím o tom, že jste při čtení mé trojzávorky ztratili nit. Zvykejte si.)
Dee
Žádné komentáře:
Okomentovat