Tom Waits.Jedna z nejpozoruhodnějších a nejosobitějších hudebníků, s jejichž hudbou jsem měl tu čest. Waits začal jako bluesman-šansoniér-klavírista, který hrál po barech, spal v motelech a peníze získával jak to šlo. Nakonec se dostal k příležitosti leccos i nahrát. Jeho projev je naprosto nezaměnitelný. Přeskočím nezaměnitelná gesta a pohyby, hlavní je pro naše neexistující čtenáře hlas. Jeden kritik o něm napsal, že zní, jako by byl naložen v bourbonu, vyuzen a přejet autem. No, ono je to asi nejvýstižnější, co se dá na toto téma říct.
V jeho hudbě se tradiční forma mění v netradiční, blues se mísí s ruchy a industriálními zvuky, přidává se občas elektrika, pre-rock, Zappismus a Beefheartismus, velké experimentování. Výsledkem je velmi neotřelý sound, jako ze staré desky, stejné slovo jako tradiční i méně známé nástroje mají i zvuky zcela nehudební, nejrůznější vrzání, rány, šelesty… A Waits řádí. Křičí, huláká, krákorá, zkrátka svůj už tak dost neortodoxní hlas používá nejrůznějšími způsoby. Co se týče textů: temné balady, znepokojivá témata, nonsensy, na co si jen vzpomenete.
Kommienezuspadt pochází z alba Alice z roku 2002. Písně z něj jsou napsány pro stejnojmennou divadelní hru, která destruuje mýtus Carrolowy klasiky. Kommienezuspadt je song dosti šílený, hraje si s komolením pár německých slov a doprovod je směsice luskání, dupání, mlácení do sudu a několika druhů bubnů, škrabání škrabkou plus asi šest nástrojů. Je to spíše taková legrácka, ale tak už to s Waitsem chodí - nesmíte ho brát nikdy moc vážně. To ale neznamená, že na vás z oněch třech minut nedýchne úplně jiný svět.
jistej Smolík
Žádné komentáře:
Okomentovat